První část.
Nejsem žádný spisovatel, a tak se předem omlouvám za některé spojitosti ve větách, ale chci Vám popsat jen svůj dojem.
Neskutečně jsem se těšil, až doběhne vývoj Bodenplatte a konečně se objeví další velká mapa jiné oblasti než je východ. Konečně tu máme západně položené území a čtyři roční období. Západ byl už za druhé světové války někde jinde. Modernější vzhled a vymoženosti byly znát všude. A tak jsem byl přesvědčen, že i zde se vývojáři vyřádili jak se patří. Ihned po instalaci 4.001 začalo testování. V kokpitu spojeneckých i nepřátelských letadel jsem mapu křižoval sem a tam.
Nejsem dobrý pilot. Nebudu hodnotit letové modely a další specifikace modelů letadel. Na to jsou zde jiní, kteří tomu rozumí tisíckrát lépe jak já. Jsem takzvaný sváteční pilot, a mám radost když dotáhnu nějakou off-line kampaň do zdárného konce. Raději se věnuji pozorování krajiny při přesunu z bodu A do bodu B. PC mám celkem slušně vybavené, a tak mám pokud je to možné, nastaveno vše na maximum. A z toho pochází moje následující postřehy.
Moře
Vzpomínám si na první dojem z mořské hladiny v IL2 Sturmovik 1946. Byl jsem absolutně unesený z vizuálního pohledu na bílé hřbety rozbouřeného moře. V té době dokonalost sama. Maximální nastavení si něco z výkonu sebralo, ale zážitek to byl prvotřídní.
Potom přišel IL2 Cliff of Dover. Bílé hřbety jsem hledal marně ( možná jsem slepý 🙂 ), nicméně vodní hladina na mě působila mnohem víc realističtěji než tomu bylo u „1946“. Temná hladina Lamanšského průlivu byla dokonalá. V duchu jsem si představil, co muselo čekat piloty při nouzovém opuštění letadla. Nechtěl bych to zažít v reálu.
A tak jsem tak nějak čekal, že IL2 Great Battles Serie bude ještě o kus dál. A ono celkem nic. Zklamání? Ne, to ne. Jen mám chvílemi pocit, že jsem opět v IL2 1946 a ne v simulátoru z roku 2019. Máte ten samý pocit? Nebo je to jen rozmar, a jsem namlsaný z minulých let. Jsem zvědavý na Váš názor.