Čím blíže jsme k Moskvě, tím se začíná stupňovat aktivita nepřítele. Vatulino, kde se nachází momentálně naše jednotka, je celkem vytížené letiště. Ani se nedivím častému napadání z blízké fronty. Dnes je ale klid a náš start k volnému lovu je plánovaný na odpoledne. Linie, po které máme pátrat po nepřátelských letadlech, se táhne od Volokolamsk přes Skirmanovo až k Davydovskoe. A potom zpět na základnu. Můj Messerschmitt se odlepil s dalšími třemi stroji přesně v 14:37. Nabíráme potřenou výšku.
Na výškoměru vidím 2000 m. Srovnávám se a řadím se k jedničce. Ještě nejsme ani v polovině k prvnímu bodu a už vidím přibližně o 500 metrů výš malé černé body. Hlásím kontakt a začínám stoupat ještě výš. Výška je výhoda, tak proč ji nevyužít, dokud o mně nepřítel neví. Jsem na 3000 a už je poznat, že proti nám budou podnikat útok dva typy strojů. Menší I-16 a větší Mig-3. Za mě je výběr jasný, Mig mi přijde méně obratný a lépe se do něj trefuje. Chacha. Pouštím se dolů a v levotočivé stoupající zatáčce začínám pálit na Miga, kterému došla energie a jedinou jeho nadějí je ji opět nabrat. Po delší dávce rozhoduji za něj a posílám ho k zemi. To byl ale můj jediný úspěch. Nic dalšího už jsem k zemi nedostal. Nicméně k nějakému poškození soupeřů ještě došlo. Co mně ale došlo určitě, byla munice. Hlásím návrat na základnu.