Ráno vyrážím z letiště Borki. Ještě dopoledne jsem na domovské základně. Jen moje F4 zůstala a mají ji v péči mechanici. Přeci jen to nebyla pouze kabina, co to odskákala. Myslel jsem si, že mě dnes nic nečeká, ale to byl omyl. V 15:20 přichází hlášení od jednoho našeho předního pozorovacího stanoviště, že bylo zpozorováno nepřátelské letadlo překračující přední linie ve velké výšce. Padlo podezření, že se jedná o průzkumné letadlo. Já a Hans-Herbert Csurusky v půl čtvrté startujeme. Dostávám na tuto akci Bf109F-2 s předním pancéřovým štítkem. Oblast hlídkování je Andreevskaya.
Nabíráme rychlost a začínáme, na můj vkus pomalu, stoupat. Hans se drží vpředu a je po mé levé straně o pár metrů výše. V polovině cesty směrem na Andreevskaya přichází hlášení, že se průzkumné letadlo pohybuje někde mezi zmíněnou vesnicí a Sychevkou. Přidávám plyn a nabírám výšku. Ztracím Hanse z dohledu, ale úkol je jasný. Nepustit nepřítele s fotografiemi zpět. Jsem v 6000 metrech a začínám opisovat „osmičku“. Kyslíková maska mě tlačí do tváří a vždy mám stísněný pocit na obličeji. Ale „průzkumák“ nikde, i když se tady někde musí pohybovat. Nevím, kde přesně je Hans, ale při další pravotočivé zatáčce zpozoruji nad horní hranicí oblačnosti malý bod, který se stáčí směrem ke mně a začíná stoupat. Je moc daleko na to, abych poznal o koho jde, ale Hans to určitě není. Rovnám a jdu mu pomalu naproti. Po pár vteřinách je jasno. Podle siluety jasná P-40! Tím, jak se mě snaží dostoupat, ztrácí rychlost. Já jí naopak mám dostatek. Pálím, ale ne nejpřesněji. Soupeře to přesto vylekalo a stočil to doprava, čímž mně nabídnul možnost v klidu se za něj zařadit. A tady už jsem neminul. P-40 se řítí nekontrolované k zemi. Pilot byl na místě mrtvý. Otáčím se zpět a vytahuji stroj zpět do 6000 metrů. A neustále si kontroluji zadní prostor, co kdyby. V 16:15 se nasměruji zpět na základnu. Dnes nám průzkum unikl. I přesto je na nebi o jednoho soupeře méně. Dnes jsem byl velmi rád, když jsem vypnul motor na letišti. Jdu odpočívat.